Change me - 7.

28. prosince 2012 v 16:25 | Rena Stirk |  change me

Uběhlo pár dní. Čas běžel jako voda. Zrovna jsme se s Minamim, Akirou a Andrewem procházeli městem. Před chvílí nám skončila škola.


"Je to nuda, nuda a ještě jednou nuda!" povzdechla si Akira a otráveně se rozhlédla. "Ten sexy kluk už dva dny nebyl ve škole!"

"No, to je podle mě dobře," zamumlala jsem. "Dělá hroznej bordel. Pořád kouří na chodbách a já už se bojím mu brát cigarety."

"A já z něj nemám zrovna dobrý pocit. Nelíbí se mi, když se jí někdo dotýká," přidal se Minami a pohladil mě po vlasech. "Moje nejlepší kamarádka je prostě moje."

"No jo, ty kanče," zašklebila se na něj Akira.

"Nech ho, Minami je zlatíčko," pousmála jsem se. "Hezky se o mě stará a brání mě před zlejma hochama."

"Tak, oproti jeho bráchovi je to zlatíčko určitě," ozval se Andrew. Akira se na něj zvědavě otočila. "Už si se s ním setkal? Ses nezmínil."

"Potkal jsem ho, když jsem na tebe čekal kus od třídy. Procházel okolo. Měl takovej děsně mimo pohled a lízátko v hubě."

"To na něj sedí," povzdechl si Minami. Podívala jsem se na něj a povzbudivě jsem se usmála. Chytl mě za ruku a já mu jí stiskla.

Akira se otočila na mě. "A co ten kluk?" zeptala se. Ošila jsem se a zamračila jsem se na ní. "Co by? Jen jsem řekla, že vypadá docela dobře."

"Kdo?" zeptal se Minami.

"Kisho, ten týpek co jí zachraňuje častěji než ty," zasmála se.

"Bylo to jen dvakrát, tak z toho nedělej vědu," mávla jsem rukou. Ale připomínal mi někoho, kdo mě zachránil jednou v noci ještě než začaly prázdniny. Zvláštní. Pořád mě musí někdo zachraňovat, měla bych s tím začít něco dělat.

"No jasně, jasně!" mávla rukou Akira. "Vlastně, ty dva kluci do naší místnosti pro předsedy moc nechoděj. Toho mladšího jsem tam viděla snad jednou a tvuj brácha zmizí, když se objevíme my s Riou."

"Myslím, že nemá rád bohatý," pokrčil rameny Minami.

"Nemá nás rádo dost lidí, ale nikdo kvůli tomu tak nevyvádí," pokrčil rameny Andrew.

"To jo, některý to totiž řešej rovnou pěstí," kysele jsem se zasmála.

"Ale zas je pravda, že některý bohatý prostě choděj s nosem nahoru. My to taky děláme," prohlásila Akira. "Ale pořád jsme lepší než ten tvůj snoubenec," podívala se na mě.



Povedlo se mi přemluvit Minamiho, aby mě nechal jít domů samotnou. Potřebovala jsem se projít, abych mohla v klidu přemýšlet. Tiše jsem procházela ulicemi a rozhlížela jsem se kolem sebe. Zašla jsem do jedné chudé čtvrti, protože jsem dnes neměla náladu jít stejnou cestou jako vždycky.

Někteří lidé se na mě dívali s jakousi úctou, ale většina na mě hleděla spíš s odporem. Asi za to mohla moje drahá školní uniforma. Chvílemi jsem se styděla, že jí nosím, když jsem viděla jejich pohled. Sakra co to se mnou je? Takhle jsem dřív nepřemýšlela!

Zavrtěla jsem hlavou, abych zahnala takové myšlenky. Moc to však nepomohlo. Jaké by to asi bylo, kdybych se narodila do nějaké chudé rodiny? Mohla bych si řídit svůj život? Dělat si co chci?



Dál jsem se procházela a hlavou se mi honilo všechno možné. Nakoukla jsem do jedné uličky a všimla jsem si, že tam stojí nějaké dvě holky a před nimi na zemi jedna klečí. Vypadalo to jako šikana a já bych to nejspíš přešla, kdybych v té dívce nepoznala jednu ze svých nových spolužaček. Pomalu jsem se k nim vydala a zachytila jsem útržky rozhovoru.

"-matuješ si, co jsme ti řekly?!"

"A-ano. Omlouvám se, já neměla čas. Musela jsem dělat něco do školy!"

"Na tom nezáleží! Mělas nám přinýst ty prachy, ty malá čubko!"

"J-já.. nemám je.."

Došla jsem k nim a odkašlala jsem si. Jedna z holek chtěla dívku zrovna uhodit. Otočily se ke mně a tázavě nadzvedly obočí. "A ty seš zase kdo?!"

"Nemyslím si, že by vám do toho něco bylo, ale jsem její spolužačka," přišla jsem ještě blíž a postavila jsem se před ní. "Ty jsi Maiki, viď?"

Dívka opatrně přikývla a postavila se. Všimla jsem si, že má odřené koleno a na těle se jí rýsuje pár modřín. Znovu jsem se podívala na ty dvě. "Tohle byste si neměly dovolovat, pokud nechcete mít problémy se mnou."

"Vypadáš jako nějaká bohatá kurva, tak proč se staráš o takovou lůzu?" uchechtla se jedna z nich.

"Je to jednoduché. Maiki je prostě moje spolužačka, takže jí tu nemůžu jen tak nechat. Jsem předsedkyně třídy a je to moje povinnost," řekla jsem klidně.

"Povinnost? Mělo nám být jasné, že jinak by se holka jako ty nezastávala takový chudinky. Hele, prostě vypadni nebo si poškrábeš tu svojí hezkou tvářičku, jasný?"

"Lituji, ale to nebude možné. Spíš bych ráda navrhla, abyste odešly vy dvě," založila jsem si ruce na prsou.

"Tak hele, tahle malá kráva nám dluží prachy a bez nich neodejdeme!"

"Ale já vám ni-" skočila jsem jí do řeči: "Kolik vám dluží?"

"T-tři tisíce!" vyhrkla jedna z dívek. Ta druhá se na ní zvláštně podívala a rychle přikyvovala. Sáhla jsem do tašky a vytáhla jsem peněženku. Hodila jsem po nich zmíněnou částku a podívala jsem se na Maiki. "Jdeme."

"A-ale, já jim nic nedlužila!"

Chytila jsem jí za loket a vedla jsem jí odtamtud. Kupodivu se nechala. Vyšly jsme z té čtvrti a prošly jsme ještě pár dalších ulic. Potom jsem jí zatáhla do jedné restaurace a posadila jsem se na své oblíbené místo.

Maiki zůstala stát vedle stolu a dívala se do země. "Omlouvám se, já ty peníze nějak seženu a vrátím ti je," mumlala.

"Vždyť si jim přece nic nedlužila, ne?" uchechtla jsem se. Potom jsem ukázala na židli naproti mně. "Posaď se a vyber si něco k jídlu. Mě pár drobných nevytrhne a ty holky ti daj snad alespoň pokoj."

Maiki se tiše posadila. "J-já si sednu, ale jídlo si nedám. Nemám tu žádné peníze," zašeptala. Chvilku jsem se na ní dívala a potom jsem se rozesmála. "Samozřejmě tě zvu."

"Čemu se směješ? Každej nemůže bejt tak bohatej jako ty!" vyjela na mě. Znovu jsem se rozesmála. "Tomu, že šeptáš."

"Stejně si nic nedám, prostě nemám peníze a nerada někomu něco dlužím," povzdechla si. Pousmála jsem se a zavolala jsem číšníka. Tohle byla evropská restaurace, tak jsem mluvila anglicky. Objednala jsem dvakrát kuřecí řízek s hranolkama a také čaj.

Po chvíli nám přinesli konvičku a dva šálky. Nalila jsem a jeden jsem přistrčila před Maiki. "Za chvíli nám přinesou jídlo, tak to ber prostě jako dárek na přivítanou ve škole, jo?"

"Chodím do ní už přes týden," zavrčela. "To máš jedno, nic lepšího mě nenapadlo," pokrčila jsem rameny a napila jsem se čaje. "Výbornej," zamumlala jsem.

"Zapomněla jsem ti poděkovat," podívala se na mě a pomalu sáhla po čaji. Jako kdyby nevěděla, jestli si to může dovolit. Potom si ho však rychle přitáhla blíž a napila se.

"Neděkuj, jsem prostě předsedkyně, tak se o vás musím starat, děti moje," zasmála jsem se. "No, myslím, že nejsi nejstarší ze třídy, tak nemůžem být tvoje děti, ne?" namítla.

"To vůbec neřeš, to jsou jen detajly," usmála jsem se. Potom jsem si povzdechla. "Trochu mě mrzí, že je škola takhle rozdělená. Nejsem z toho spojení nadšená, protože se tu teď pořád někdo pere a tak podobně, ale když už se to stalo, tak bysme se měli snažit spolu vycházet. Ne spolu vést boje."

"Moje slova!" chytla se toho Maiki. "Náš leader pohrdá snobama a odmítá se s váma normálně bavit. To je takovej ten týpek s cigaretou, jestli jsi ho někde viděla."

Hořce jsem se zasmála. "To se neboj, už jsem poznala, jak má pevný stisk. No ale to není jen on, jsou to i další. Sama se divím, že o tom takhle přemýšlím. Nejspíš jsem se v poslední době změnila, protože dřív by mi to bylo jedno. Ale asi je to změna k lepšímu," pohodila jsem hlavou.

Číšník nám přinesl jídlo. Kývla jsem na Maiki a popřála jsem jí dobrou chuť. Chvíli se jí do toho nechtělo, ale potom neodolala a vrhla se na to. Bylo na ní vidět, že jí to chutná. Měla jsem z toho radost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maiki Maiki | Web | 28. prosince 2012 v 17:50 | Reagovat

a ty nenapíšeš, že je novej díl, mrcho xD :DDDD muča to je bombastický *.* vážně úžasnej díl :333 napiš prosím další :)) :3

2 sany sany | 28. prosince 2012 v 19:51 | Reagovat

Good! Další :P

3 *DiDi* *DiDi* | Web | 29. prosince 2012 v 12:12 | Reagovat

Super diel :-D Už som sa naň nemohla dočkať :D Ostatné diely už som mala dávno prečítané jedným dychom a od vtedy sem chodím každý deň pozerať či nepribudol ďalší :-D Som rada ,že jej pomohla ;-)

4 Ewilan Ewilan | Web | 9. ledna 2013 v 20:50 | Reagovat

tak makej s dalším :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama