WS - kapitola 21.

29. listopadu 2012 v 18:45 | Rena Stirk |  WINTERSUN
Nikolas se rozběhl a přitom se pokusil Nerri svázat liánami. Věděl, že se nesmí zastavit, protože by ho dostala. Nerri uhnula a zaútočila na něj nějakými kamínky. Prostě se zvedly ze země a letěli přímo na něj. Chlapec si nepamatoval, že by něco takového předtím uměla.


"Sakra!" zaklel a uskočil stranou. Jeden z kamenů ho však zasáhl do nohy, což mu chvíli znemožňovalo běh. Nerri se sehnula k zemi a položila na ní ruku. V zemi se začala objevovat prasklina, která mířila k Nikolasovi.

"Co to děláš?!" vykřikl a znovu se rozběhl pryč. Noha ho po zásahu kamenem bolela, ale už to nebylo tak hrozné. Rychle se dotkl země a pokusil se jí znovu svázat, ale ona jen uhnula a vytvořila další prasklinu.

"Promiň mi to, Nikolasi," zašeptala. Potom zavřela oči a vykřikla. Začala se celá třást. Skrz zem se začaly na povrch drát různé kořeny a rostliny a jedné z nich se povedlo chytit Nikolase.

Nerri se pomalu uklidnila a otevřela oči. Přešla k němu a uhodila ho do obličeje.

"Dobrá práce," ozval se potlesk. Otočila se a podívala se do tváře příchozího muže. "Děkuji vám," zašeptala.


"Slyšelas ty rány?" zeptal se Kisho a neklidně se ohlédl. Nikde kolem nás se nedělo nic zvláštního. Právě jsme se vrátili k cechu.

"Neslyšela, jaké rány?" nechápala jsem.

"Myslím, že se děje něco špatného. Mám strašnou chuť vytáhnout tu dýku," zamumlal. Vypadalo to, že je dost nervózní.

"To nedělej, třeba to bylo jen nějaké zemětřesení nebo tak. Opravdu jsem nic neslyšela," pousmála jsem se a čapla jsem ho za loket. Potom jsem ho zatáhla do cechu a posadila jsem ho ke stolu. Eiva, Ewilan, Maiki a Ren tam stále byli. Akira s Alainem nejspíš stále dělaj nějaký prasárny.

"Cítím se divně," zamumlala Eiva a podepřela si rukou hlavu.

"Ahoj, jste tu docela brzo," pousmála se Ewilan.

"Zef se ti ještě nevrátil?" zeptala jsem se.

"Jak divně se cítíš?" ozval se Ren a přisedl si vedle Eivy.

"Nevrátil," povzdechla si Ewilan.

"Já nevím, prostě mě najednou něco píchlo v hrudníku, ale už je to lepší. Jen nemám dobrý pocit," zamumlala Eiva.

"Nikolas je pořád někde s Nerri?" zeptal se Kisho.

"Jo, proč se na to ptáš?" podívala se na něj Ewilan. Jen pokrčil rameny a odešel si k baru pro nějaké pití. Myslím, že si dal nejspíš pivo.

"To už je večer? Nějak to uteklo," ozvala se Maiki.

"Když o tom tak mluvíš t-" mojí řeč přerušilo zívnutí. "Asi si půjdu lehnout."

"To je dobrej nápad, dneska toho na nás už bylo hodně," přidala se Eiva. Potom rychle vstala, usmála se na nás a rozběhla se ke schodům.

"Co se to s ní děje?" zeptala se Ewilan.

"Vypadá to, že je v pořádku. Asi má nějaké horší období, třeba jí chybí Nikolas," zamumlal Ren.

"No, taky si půjdu lehnout, tak se mějte. Ještě mi není úplně dobře, dobrou noc," rozloučila jsem se. Potom jsem se vydala ke schodům, ale cestou jsem se ještě zastavila u Kisha.

"Ať je to co je to, tak prosím nevytahuj tu dýku. Rozhodně ne, když u tebe nebudu, jo?"

Podíval se na mě a napil se piva. Potom přivšel oči a povzdechl si. "Mám pocit, že nám něco uniká. Nevím si rady, ale pokusím se jí nevytahovat."

"Jdu si lehnout, taky bys měl. Ráno moudřejší večera, dobrou noc," pousmála jsem se. Potom jsem mohla konečně vyjít schody a zavřít se do pokoje.

Dala jsem si horkou sprchu a oblékla jsem si noční košily. Potom jsem si zalezla do peřin a povzdechla jsem si. Proč mám taky pocit, že se něco děje?


"Užijeme si spolu spoustu legrace, nemyslíš?"

"Určitě. Tohle bude skvělý."

"Zapomeň na to holku, nesahá mi ani po kotníky!"

"Přesně tak, zapomenu na ní a budu jen tvůj. To ty jsi má paní."

"Tak je to správně, přesně takhle."

"Bude to opravdu skvělé."

Otevřely se dveře a do místnosti vešel starší muž. Na jeho tváři se rozlil podlý úšklebek. "Bude to skvělé, že?"

"Těšíme se na to, mistře!"

"Ano, konečně jsem našel svou cestu. Tohle je pro mě nejlepší."

Muž se zasmál. "Moje kůzlátka, už za chvíli si budete moci hrát. Bude to zábava!"


Probudila jsem se a s povzdechem jsem se posadila na posteli. Nechtělo se mi vstávat, ale slunce mi již nedovolilo déle spát. Vstala jsem a oblékla jsem si nějaké šaty. Potom jsem se učesala a vyšla jsem z pokoje. Naproti zrovna vycházela Eiva.

"Ahoj, tak co?" usmála jsem se. Podívala se na mě a pousmála se. "Dobrý, ale ještě mě to blbý tušení nebo co to je nepřešlo."

"To přejde, uvidíš. Teď půjdeme do kuchyně a vezmem si něco k snídani. Potom si to sníme a uvidíš, brzy se k nám připojí Nikolas a ostatní," pokusila jsem se jí povzbudit. Vděčně se usmála.

Sešly jsme do kuchyně a nandaly jsme si talíř míchaných vajíček. K tomu jsme si vzaly nějaké pití a šly jsme se posadit do vedlejší místnosti. U jednoho stolu seděli Zef a Kisho, tak jsme se posadili k nim.

"Ahoj, snídali jste?" zeptala jsem se a dala jsem si do pusy trochu vajíček. Výborné, jako vždy.

"Jo, taky jsme měli vajíčka. Saimon s Flamem byli na misi a nějaká žena jim jich dala spoustu jako odměnu, tak to vzali sem," zasmál se Zef.

"Zvláštní, oni vzali misi za kterou měli dostat vajíčka?" uchechtla se Eiva. Zef pokrčil rameny. "No, původně ne, ale paní neměla čím zaplatit a jim to nějak nevadilo."

"Taky bychom pak mohli zajít na nějakou misi, ale pro tebe něco lehčího. Vezmeme třeba nějaký hlídání dětí," ozval se Kisho. Dotčeně jsem se na něj podívala a uraženě jsem odsekla: "Já zvládnu klidně těžší mise, ale ty mě vždycky nějak rozptýlíš a proto to zvorám!"

"Neviděli jste tu Nikolase?" zeptala se Eiva. Najednou nějak zvážněla, ale vůbec se jí nedivím. Oba zavrtěli hlavou.

"Třeba je u sebe v pokoji a spí," prohlásil Zef. "Jo, určitě vyspává, protože mu dala Nerri v tom zápase do těla," přidala jsem se k němu.

Otevřely se dveře od cechu a dovnitř vešla Nerri. Otočila se a počkala, až jí někdo dohoní. Za chvíli jsme měli možnost vidět Nikolase.

Chytila ho za ruku a mile se na něj usmála. Oba se podívali naším směrem a pomalu vykročili. Všichni jsme je nechápavě pozorovali.

"Promiň Eivo, byla to sranda, ale našel jsem si lepší," uchechtl se Nikolas a přitáhl si Nerri blíž. Zaklonil jí hlavu a hltavě jí políbil.

"Tohle je všechno co mi chceš říct? Byla to sranda?" zašeptala Eiva. Její oči se zalily slzami. Vstala a rozběhla se pryč. Utekla ven z cechu.

Dostala jsem vztek. Postavila jsem se a přešla jsem k těm dvěma. Počkala jsem až se přestanou 'voblizovat' a praštila jsem Nikolase pěstí.

"Ty jedna krávo! Nesahej na něj!" zavrčela Nerri a chytla mi ruku. Vzala jí a pevně mi jí zkroutila. Vykřikla jsem. V tu chvíli už stáli Zef i Kisho a odtáhli jí ode mě. Kisho se přede mě postavil a nenávistně jí propálil pohledem. Zef se postavil před Nikolase a podíval se mu do obličeje.

"Nepoznávám tě. Říkal jsi, že jí miluješ. Že pro tebe znamená opravdu moc a nechceš si život představit bez ní, tak co sakra děláš?!" zařval.

Nikolas se hlasitě rozesmál. Chytla jsem se za uši a zavřela jsem oči. Ruka mě bolela, ale rozhodla jsem se to ignorovat. Nerri, co jsi mu provedla?

"Uhni, ať můžu tý krávě ukázat, že si s náma nemá zahrávat," zavrčela Nerri. Kisho se soustředil a větrem jí odhodil na stěnu. "Nikdo nebude ubližovat mým přátelům!"

"Tohle ti neprojde, Nerri," zašeptala jsem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ewilan Ewilan | Web | 29. listopadu 2012 v 19:26 | Reagovat

dalšíííí....a konečně mám jednou dobrý tušení xD

2 Maiki Maiki | Web | 29. listopadu 2012 v 20:05 | Reagovat

next, next next, please, je to úplně suprový *.*

3 Kisho Kisho | 29. listopadu 2012 v 20:44 | Reagovat

tak takhle se to dělá :D všem to natřu !! :D

4 Akira tvoje ♥Sb♥ :3 Akira tvoje ♥Sb♥ :3 | E-mail | Web | 2. prosince 2012 v 13:55 | Reagovat

Omg... děje se takovejch věcí a já... No, další. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama