WS - kapitola 15.

26. listopadu 2012 v 21:14 | Rena Stirk |  WINTERSUN
"Nenechám tě to udělat samotnou," řekl a upřímně se na mě usmál. Jeho ruky se chytla Eiva a její zase Nikolas. Takhle to šlo dál. Dokonce se chytli i Maiki s Renem. Jediní kdo se nedrželi byli Saimon a Akira. Maiki se zubami chytl její vlk a jemu se do ocasu zakousl Aki.


"Možná při tom všichni zemřeme," zašeptala jsem a podívala jsem se na ně. "Rozhodli jsme se stejně jako ty," usmála se Ewilan.

Povzdechla jsem si a otočila jsem se k srdci. Položila jsem na něj ruku a zavřela jsem oči. Soustředila jsem se a v jednu chvíli jsem do něj naprala všechnu svojí magickou sílu. Skrz ruce jsem cítila i všechny ostatní.

Louku zahalilo oslňující světlo a vzduchem se nesl hlasitý výkřik, který byl spojený s hlubokou bolestí.


Otevřela jsem oči a zmateně jsem se posadila na posteli. Celým tělem mi projela pichlavá bolest a do očí se mi nahrnuly slzy. Zatla jsem zuby a pokusila jsem se vstát. Chvilku jsem měla problémy, ale potom se to povedlo.

Všimla jsem si, že tu nejsem sama a přešla jsem k vedlejší posteli. Ležela na ní Ewilan a o kus dál byla Eiva. Opatrně jsem se dopajdala ke dveřím a vyšla jsem do slunečného dne.

"Někdo se nám probudil?" ozval se vedle mě pobaveně Saimon. Lekla jsem se, protože jsem si ho předtím nevšimla. "Tobě se to mluví, celým tělem ti neprojíždí šílená bolest," zamumlala jsem. Potom jsem se však zamračila. "Co ostatní?"

"Všichni jsou v pořádku, i Akira už se dala do pořádku. Zničili jste srdce, ale nikdo neumřel. Jen máte obrovské bolesti, což je malá daň. Šikulky," poplácal mě po hlavě.

Otočila jsem se a měla jsem v plánu se vrátit do postele. Saimon mě však zarazil. "Nikam, nikam. Jen pojď se mnou. Dáš si něco k jídlu a vypiješ takovou vodičku, kterou připravil zdejší lékař. Na ostatní to mělo dobré účinky. Ty a holky jste vlastně poslední, kdo ještě spal. Sázím na to, že poslední bude Ewilan, jako vždy."

"Nikam s tebou nepůjdu. Mám na sobě nějakou divnou košily," zavrčela jsem. "To je tím, že bylo vaše oblečení zničeno, ale vedle postele máš nějaké náhradní od vesničanů, tak se převleč a pojď."

Vešla jsem do místnosti a neochotně jsem se podívala na hromádku oblečení. Vzala jsem to do ruky a rozložila jsem to na postel. Kupodivu to nebylo až tak zlé. Byly to krátké světle modré šaty a k tomu stejně barevné boty. Navlékla jsem se do toho a vrátila jsem se k Saimonovi. Usmál se a ukázal na mě zvednutý palec.

"Je to hezký, ale ty boty maj tak trochu malej podpatek, takže se mi na tom s bolavým tělem nechodí zrovna nejlíp," povzdechla jsem si. Saimon se jen zasmál, čapnul mě za loket a odtáhl mě někam do nějaké zahrádky. Seděli tam všichni až na Ewilan a Eivu a vesele se smáli a jedli.

"Ahoj Rio!" pozdravila mě vesele Akira a hned se ke mně přihrnula, aby mě mohla obejmout. Trochu jsem to nechápala, ale mile mě to překvapilo. "Děkuju, jak jste se všichni prali o mojí záchranu," zašeptala. Musela jsem se usmát. "Jsi přece naše skvělá kamarádka!"

"Hele neměj jí jenom pro sebe, já jsem jí taky dlouho neviděl," zasmál se Flame a obejmul mě hned po Akiře. Nechápala jsem, co se děje.

"Děsíš jí," uchechtl se Saimon a stáhl si mě k sobě. Potom mě odtáhl ke stolu, posadil mě na volnou židli a postavil přede mě nějaký zelený hnus, který měl nejspíš připomínat pití.

"Co to je?" zeptala jsem se a nehtem jsem dloubla do skla. Saimon se na mě přísně zamračil. "Jestli to nevypiješ, tak to do tebe nacpu!" vyhrožoval. Raději jsem to do sebe kopla a kupodivu to nebylo až tak hnusné.

"Dej si něco k jídlu," usmál se na mě Nikolas a strčil přede mě talíř plný různých dobrot. Podezřívavě jsem se na něj povídala a potom jsem se otočila na ostatní. Všichni se na mě usmívali. Dokonce i Kisho měl na tváři mírný úsměv.

"Co se do pekla děje?! Proč jste na mě všichni tak milý?!" vybuchla jsem. Tohle přeci není normální. Všichni se chovaj divně!

"Stálas u toho nejblíž a zasáhlo tě to nejvíc. O tebe a o Flama jsme se báli, že to nepřežijete, ale Flame se probudil už ráno a byl čilej jako rybička," vysvětlil Saimon.

"No jo, ale Ewilan s Eivou taky ještě dřímaj," poznamenala jsem. "To jo, ale u nich je to prostě jen spánek, tys byla v ohrožení života," ozval se Ren. Vypadá to, že se mezi nás s Maiki hezky začlenili.

"No tak už o tom nemelte, jsem tady a žiju, tak jezte a pijte," zašklebila jsem se a pustila jsem se do jídla. Ani jsem si to neuvědomila, ale měla jsem opravdu hlad.

Všimla jsem si, že se Akira s Alainem nenápadně vytratili a musela jsem se pousmát. Doufám, že už si to mezi sebou vyřeší.


"O čem si chtěl mluvit?" zeptala se Akira a opřela se o strom. Byl hezký sluneční den a ona měla dobrou náladu. Sama se tomu divila, ale chtěla se na všechny usmívat.

"Chtěl jsem tě znovu poprosit o odpuštění. Já už bez tebe nedokážu žít. Hrozně jsem se bál, že tě ztratím," zamumlal Alain a podíval se někam jinam. Bál se, že ho Akira znovu odmítne.

"Řekni mi, co vlastně ke mně cítíš?" zeptala se černovlasá dívka a něžně mu přejela rukou po tváři. Rychle k ní otočil hlavu a podíval se jí do očí. "Miluju tě, jsi pro mě celý svět," zašeptal.

Chvíli ho jen pozorovala, ale potom se hřejivě usmála. Když ho takhle viděla tak cítila, že ani ona to už nezvládá. Život bez něj byl těžké. Jemně si ho přitáhla za bradu a věnovala mu lehký polibek.

"Tak už mě nikdy znovu neopouštěj a neztrácej," zašeptala.


"Kam zmizeli Akira s Alainem?" zeptal se zvědavě Nikolas. "Nebuď zvědavý, potřebují svoje soukromí," vyplázla jsem na něj jazyk a potom jsem se rozesmála. Byla jsem ráda, že už je to celé za námi.

"Ty jim to určitě závidíš, že?" rýpnul si do mě Flame. Vzala jsem kus nějakého jídla a hodila jsem to po něm. "To sotva, ty idiote."

"Ria má přece mě!" zasmál se Saimon a posadil se vedle mě. Potom mi položil ruku kolem ramen. Mile jsem se na něj usmála a schodila jsem ho na zem. "Já nikoho nepotřebuju!"


Ještě nějakou dobu jsme se bavili u stolu. Brzy se k nám připojila Eiva. Různě jsme do sebe rýpali a házeli jsme po sobě jídlem. Nakonec jsme se rozhodli, že už je ten pravý čas na náš odchod. Šli jsme vzbudit Ewilan a Saimon se mezitím stavil za náčelníkem vesnice. Ten mu předal odměnu za splněnou misi a mohli jsme vyrazit. Rozloučili jsme se s vesničany a vydali jsme se na pláž. Nikomu však nedošlo, že na nás žádná loď nečeká.

"Sakra! Co budeme dělat?!" zaklel Nikolas a posadil se do písku. Nikomu z nás se nechtělo absolvovat stejnou cestu jako minule.

"Můžeme si postavit vor!" navrhla Akira a ukázala na nějaké palmy. Všem se nám objevila pomyslná kapička u hlavy a zkroušeně jsme si posedali.

"Co budeme dělat?" zeptala jsem se. Vypadalo to, že nikdo nemá žádný nápad, když v tom najednou Maiki vyprskla smíchy.

"Co se děje?" zeptala se Ewilan a podezřívavě se na ní podívala. Jelikož byla ještě rozespalá, tak to vypadalo docela zajímavě. Asi tak jako nasranej nosorožec.

"My máme loď, jenom jsme chtěli vidět jak se budete tvářit až vám dojde, že jste tu svojí zničili. Viděli jsme vás," zasmála se. Potom nám pokynula, abychom jí následovali.

Šli jsme asi dvě stě metrů po pláži a dorazili jsme k nějakému molu, u kterého byla průměrná, ale hezká loď.

"Děkujeme, jste naši zachránci, určitě budete fajn přírůstek do cechu," zasmál se Saimon a nastoupil jako první. My jsme se vrhli hned za ním a těšili jsme se, až se dostaneme domů.


Vešli jsme do cechu a konečně jsme si oddychli. "Domove, sladký domove!" zasmála jsem se. "Mohli jste tak ještě tak týden zůstat," povzdechl si mistr, ale na očích mu bylo vidět, že nás rád vidí.

"Přivedli jsme dva nové přírůstky, určitě se vám budou líbit. Vypadá to, že neničí vše kolem sebe," zasmál se Saimon a popostrčil k mistrovi Maiki a Rena. Mistr si je přeměřil pohledem a usmál se."Tak pojďte za mnou, promluvíme si o přijetí."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akira tvoje ♥Sb♥ :3 Akira tvoje ♥Sb♥ :3 | E-mail | Web | 26. listopadu 2012 v 21:23 | Reagovat

Ty jsi můj nápad s vorem obrátila proti mě. :D Tvl. :D A hlasuju pro orgii! (Alain je moje mňam... neptej se :D). Super díl. :) Píš. :D

2 Maiki Maiki | Web | 26. listopadu 2012 v 21:24 | Reagovat

a já myslela, že to Flame vezme všechno na sebe :D nom naštěstí nikdo neumřel ^^ a nasranej nosorožec zabil xDDDDDDD

3 Ewilan Ewilan | Web | 26. listopadu 2012 v 22:20 | Reagovat

dobrýýýý xDD další xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama